POHANKA

Pohanka (Fagopyrum) je přirozeně bezlepková potravina, která se ale neřadí k obilovinám, ale mezi čeleď rdesnovitých. Někdy se jí také říká pseudoobilovina. Pochází z Asie, na našem území se začala pěstovat kolem 14. století. Záhy patřila mezi hlavní surovinu stravy převážně pro chudší obyvatele. Teď zažívá boom. Je známá tím, že obsahuje velké množství cenných látek a má mnoho účinků na zdraví. Poslední dobou se stává pohanka opět velmi oblíbenou a neděje se tak jen kvůli propagátorům zdravého stravování. Objevují se její výhody a přínos pro člověka díky jejím účinkům a obsahu látek.

Pohanka je velice bohatá na cenné látky. Nachází se v ní minerální látky (vápník, draslík, železo, fosfor, hořčík, mangan, zinek, měď), vitamíny (vitamíny skupiny B, E, C), vláknina, třináct aminokyselin, kyselina linolenová, steroly atd. Dále obsahuje rutin, jehož je pohanka nejvýznamnějším zdrojem. Takový obsah látek, které obsahuje tato pseudoobilovina, se jen tak nevidí. A byla by škoda ji pravidelně nezařazovat do stravy.

Abyste využili všechny látky, které obsahuje, dejte si pohanku nejméně dvakrát týdně. Ideální je jíst ji třikrát týdně. Je vhodná jak pro dospělé, děti, tak i pro těhotné a kojící ženy.

Pokud budete pravidelně konzumovat pohanku (několikrát týdně), brzy si můžete všimnout některých účinků, kterými se pohanka honosí.

Mezi ty nejvýznamnější patří tyto: 

–  má významný vliv na cévní soustavu 

–  zlepšuje stav křečových žil

–  vrací cévám pružnost

–  zastavuje drobná krvácení (při praskání drobných žilek - nos, oči)

–  má pozitivní vliv na hemoroid 

–  podporuje léčení oparů

–  podporuje nervovou soustavu

–  pomáhá při detoxikaci organismu

–  regeneruje játra a odbourává v nich tuk

–  snižuje hodnotu špatného cholesterolu 

–  slouží jako prevence kardiovaskulárních onemocnění

Že jste už pohanku ochutnali a že se k ní nejspíš vracet nehodláte? Že byla dost divná, chuťově poměrně agresivní a měla hodně nepříjemnou pachuť? Než se k pohance obrátíte zády docela, měli byste vědět, že za váš špatný zážitek nejspíš může nevhodná vstupní surovina. Tedy špatná pohanka. Čím to? Pohanka má pevné slupky, je poměrně obtížné z nich krupky vyloupat. Průmyslově se na to jde dvěma hlavními způsoby: mechanicky nebo pomocí vysokého tepla. Mechanický způsob je mnohem šetrnější, taková pohanka pochází například z tuzemského mlýnu Šmajstrla ve Frenštátě pod Radhoštěm.

Při loupání vysokým teplem se nejen ničí některé cenné látky v pohance, ale navíc se mění chuť i vůně této suroviny. Právě vysoké teplo může za podivnou pachuť a divoké zážitky na talíři. Takovou pohanku však naštěstí snadno poznáte. Když si k ní přivoníte, ucítíte kouř či oheň. Mechanicky loupaná pohanka má spíš zelenou či khaki barvu, zatímco tepelně loupaná pohanka je mnohem víc hnědá. Dovozová pohanka většinou prochází vysokým teplem při loupání. Při nákupu tedy sledujte nejen barvu pohankových krupek, ale taky zemi původu, je to opravdu důležité. Pokud jste si toho doposud nevšímali, tepelně loupaná pohanka může být důvodem, že vám na talíři vůbec nechutnala, i když jste se hodně přemáhali. Takže raději ještě jednou. Každé vaření začíná nákupem a u pohanky to platí s třemi vykřičníky :-)

Existuje několik způsobů přípravy loupané a lámané pohanky: klasické vaření (nejčastější příprava), spaření, namočení a naklíčení:

1. Vaření - pohanka se zalije vodou a vaří se asi čtvrt hodiny. Vody přidejte v poměru 1/2 (na přílohu, karbanátky atd.) a 1/3 (na kaši). Na kaši se hodí přidat více vody, zato na přílohu spíše méně, to stejné se týká, pokud budete chtít s pohankou dále pracovat. Před vařením by se neměla proplachovat, protože byste přišli o cenné vitamíny.

2. Spaření - nejvhodnější je příprava pouhým spařením pohanky dvěma díly vroucí vody, následně se nechá pod utěrkou nabobtnat. Tento způsob je nejšetrnější, co se týče zachování vitamínů a dalších látek. Tento způsob je ale možné použít pouze na pohanku loupanou mechanicky.

3. Namočení - pohanka lámanka nebo loupaná se namočí den předem do studené vody, na druhý den se rozmixuje na kaši (často s ovocem). Tento způsob je používán při přípravě tepelně neupravovaných jídel. Zachovává si tak cenné látky.

4. Naklíčení - taktéž je možné celou pohanku namočit na několik dní a nechat ji naklíčit. Tento způsob ocení hlavně vitariáni a makrobiotici.

Pohanka se řadí mezi zdravé potraviny, na které byste rozhodně neměli při hubnutí zapomínat, neboť by se měla stát součástí vyváženého jídelníčku. Dodává mnoho cenných látek, bílkoviny i sacharidy. 100 g pohanky v syrovém (nevařeném) stavu obsahuje 1 473 kJ (350 kcal), z toho bílkoviny: 9,8 g, sacharidy: 72,4 g, tuky: 1,7 g, vláknina: 1,6 g.

Co z ní můžete připravit?

Z pohanky se dá připravit mnoho zajímavých jídel od kaší (sladkých a slaných), po karbanátky, pečivo, těstoviny až po palačinky. Taktéž se může přidat do různých pokrmů.